Náročná výstavba a zastřešení
Myšlenky na to, že by ve Zlíně mohl stát hokejový stadion se objevily již po skončení druhé světové války. Trvalo to však ještě dalších dlouhých sedm let než s konkrétním projektem přišel Josef Krischke. Známý architekt, který měl ve svém portfoliu například i divadlo v Opavě, předložil konkrétní návrh na vybudování zimního stadionu v roce 1952 a ještě téhož roku se začalo stavět. Práce probíhala tak, jak bylo na tehdejší poměry zvykem, tedy na etapy. Není proto divu, že otevření se zimní stadion dočkal až v roce 1957.
Jako první se pochopitelně pracovalo na samotné ledové ploše. Tu pak následovaly betonové tribuny, jenž v sobě ukrývaly zázemí pro hráče a další nezbytnosti. Ačkoli k otevření došlo v roce 1957, střechou v té době ledová plocha neoplývala. Ta byla přistavěna až v roce 1962. Projekt zastřešení měl poté na starosti další významný architekt Šebestián Zelina. Právě zastření se stalo jakýmsi specifikem zlínského stadionu. Hlavní nosný systém totiž tvoří ve vrchu spjaté oblouky, které ve svém středu vyčnívají nad střechu. Právě šikovně pojaté projekty Zeliny i Krischkeho umožnují divákovi pohodlně sledovat dění na celé ledové ploše z jakéhokoli místa.
Přejmenování stadionu
Od svého otevření až do roku 1990 nesl stadion název Gottwaldov. Za tu dobu hala hostila několik významných mezinárodních akcí. Mezi ty sportovní můžeme zařadit například Mistrovství světa v házené mužů v roce 1964 nebo Mistrovství světa v témže sportu žen v roce 1978. Co však stadion poznamenalo nejvíce a kvůli čemu dnes místní neřeknou stadionu jinak než „čajkárna“, byla událost z roku 1990. Na začátku toho roku odcestovali zlínští hokejisté k zápasu do Košic. Ke konci utkání narazil po souboji s protihráčem Luděk Čajka hlavou do mantinelu. Následky střetu byly bohužel fatální.
Čajka střet odnesl zlomeným prvním a druhým krčním obratlem a poraněním míchy. Ačkoli byl rychle převezen do košické nemocnice, kde podstoupil přes dvě hodiny trvající operaci, na následky zranění později zemřel. Jako výraz díků a uznaní se poté představitelé zlínského hokeje rozhodli na počest zemřelého Luďka Čajky po něm pojmenovat svůj domovský stadion. Za současným názvem zimního stadionu ve Zlíně stojí tedy obrovská tragédie, na kterou nelze ani po tak dlouhé době zapomenout.
Další ledová plocha a plánovaná rekonstrukce
Hlavní ledová plocha stadionu Luďka Čajky byla vlivem vysokých nároků po dlouhou dobu velmi přetěžovaná a tak bylo v roce 2004 slavnostně otevřeno i druhé kluziště. To je využíváno na tréninky hokejistů nebo k bruslení pro veřejnost. Hlavní ledové ploše se sice ulevilo, ovšem nároky na moderní stadion hala plnit nemůže, když od svého otevření neprošla žádnou výraznější rekonstrukcí. Právě ta se však v nejbližší době chystá.
Před pár dny médii proběhla zpráva, že zlínská radnice dokončila projekt na přestavbu zimního stadionu. Jak už to v takovýchto projektech bývá, největší potíž nyní bude s penězi. Dle slov projektantů se bude jednat dost možná spíše o přestavbu než o rekonstrukci, jelikož hala se momentálně nachází v opravdu velmi špatném stavu. Mělo by dojít k zásadní modernizaci zázemí, mantinely či trestné lavice by mělo jít rychle odmontovat a ledovou plochu snadno zakrýt, aby se v hale mohly pořádat i kulturní akce. Mělo by zmizet naprosté unikum, kterým je fakt, že teplota v hale je do velké míry závislá na teplotě venkovní.
A cena ? Před zahájením projekce se odhadovala na půl miliardy korun, po jejím dokončení a zjištění všech nedostatků se už tak vysoká suma ještě téměř zdvojnásobila. Projekt nyní počítá s rozpočtem kolem 800 milionů korun. Město Zlín, vlastník stadionu, je prý ochotno vzít si úvěr až na částku půl miliardy, ovšem sami zastupitelé zdůrazňují, že bez dotací to nebude stačit. S prosebným pohledem nyní tedy hledí na Národní sportovní agenturu, která by mohla zbývající finance poskytnout.
Stadion Luďka Čajky v kostce
Zmiňovaná rekonstrukce, pokud proběhne dle plánu, samozřejmě výrazně promění vzhled zlínského stadionu. Co by ovšem mělo zůstat beze změny je kapacita stadionu, která nyní činí 7000 míst, z něhož je 4525 míst k sezení. Rozměry kluziště jsou nyní 60×28 metrů a i tento aspekt by měl být zachován. Stejně tak atmosféra stadionu, což zaručuje rekonstrukce stadionu a nikoli výstavba nového, jako je tomu například v Brně.
