10 let od tragédie v Jaroslavli. Vzpomínáme!

7.9.2011 – 14:53

Přesně v tuto dobu se do světa rozkřikla zpráva o tragické nehodě letounu JAK-42. Všem přejel mráz po zádech. Na palubě seděl celý tým Lokomotivu Jaroslavl, který se zrovna chystal na odlet do běloruského Minsku na úvodní utkání nové sezony KHL. Letounu se však nepodařilo uskutečnit vzlet a následně po startu z travnatého předpolí ranveje nabrat výšku. Krátce se odlepil od země a po kolizi s anténou se naklonil a dopadl zpět na zem z výšky několika metrů. Po dopadu, v rychlosti cca 250 km/h, se rozlomil a začal hořet. Část trosek spadla do blízké řeky Volhy.

Krátce po čtvrté odpoledne vyšel seznam obětí. Byla na něm jména 26 hráčů, jedenácti členů realizačního týmu a sedmi členů posádky. K nim přibyl ještě útočník Alexandr Galimov, který v nemocnici marně bojoval o život pět dní. Palubní inženýr Alexandr Borisovič Sizov jako jediný člověk na palubě havárii přežil.

Pieta

Tři dny po havárii se na stadionu Lokomotivu konal pietní akt, kterého si zúčastnil i tehdejší oficiální prezident ruské federace Dmitrij Medvěděv a nynější prezident Vladimir Putin. Tragédii oplakávali úplně všude. Kromě našich tří reprezentantů a Pavola Demitry, byli na palubě samozřejmě Rusové, švédský gólman Stefan Liv, Lotyš Karlis Skraštins, běloruský obránce Ruslan Salej a kanadský trenér Brad McCrimmon. Kostelní zvony zněly napříč světem, památku našich hokejistů uctili lidé buď na Staroměstském náměstí nebo v místním kostele. Celé trio bylo posléze im memorian uvedeno do Síně slávy českého hokeje. Čísla 15, 63 a 4 byly navždy vyřazena z výběru našeho národního týmu.

„Byli to kamarádi, bezvadní kluci,“ řekl zlatý kouč Vladimír Růžička, který všechny tři v reprezentaci trénoval. „Hrozná rána. Prožívám to tím víc, že jsem všechny dobře znal, a nejen české kluky,“ prohlásil Dominik Hašek. „Na kluky jsem vzpomínal pořád, ty emoce nevyprchaly,“ přiznal útočník Patrik Eliáš, který v následující sezoně NHL nosil na rukavicích vyšitá všechna tři čísla.

Vzpomínky

První sezónu po tragédii Jaroslavl vůbec nehrála. Od té doby nastupuje s černou stužkou na dresech nalevo u srdce. Stuha je i na novinářských akreditacích. Vůbec poprvé si Lokomotiv zahrál v den tragédie. Včera nastoupil proti běloruskému Minsku, kam měli právě před 10 lety odletět. Zápas nakonec prohráli 3:4.

Měli by proběhnout i další vzpomínkové akce. Nejdůležitější ale je, že KHL učinilo kroky, aby se taková tragédie už neopakovala. Vedení teď klade na bezpečnost a spolehlivost mnohem větší důraz. Jasně určilo, jakými spoji se může létat. Škoda, že muselo zemřít tolik lidí, aby se tyto věci vůbec začaly řešit.