EURO 2020 se odehrálo v celkem 11 hostitelských městech světa, kvůli čemuž musely všechny týmy i fanoušci cestovat. Odhlédneme-li od faktu, že kvůli tomu byla zbytečně zatěžována naše příroda, dostaneme se k dalším palčivým problémům.
Kvůli tomu, že se zápasy EURO 2020 hrály v Londýně, Glasgow, Amsterdamu, Kodani, Petrohradu, Seville, Mnichově, Baku, Římě, Bukurešti a Budapešti byl tento turnaj velmi nespravedlivý. Některé týmy za šampionát musely cestovat i více než 15 tisíc kilometrů, jiným týmům potom stačilo odcestovat pouze něco málo přes 1000 kilometrů.
Se vzdálenostmi, které týmy musely procestovat, se dále spojuje nepohodlí pro fanoušky. Pokud jste byli fanouškem například takového Švýcarska, za svými oblíbenci byste cestovali celkem 15 485 kilometrů. Přitom byste navštívili několik zemí, jurisdikcí a s tím spojených koronavirových opatření (včetně možné karantény) a tak dále a tak podobně.
Čeferin k tomu uvedl: „Není to fair vůči fanouškům, kteří jeden den museli být v Římě a v příštích několika dnech zase v Baku, což je čtyři a půl hodiny letu. Museli jsme hodně cestovat, do zemí s různými zákony, různými měnami, zemí v Evropské unii i mimo Evropskou unii, takže to nebylo snadné“.
Na tomto místě je ovšem důležité uvést, že Čeferin vysoce kritizovaný formát EURO 2020 nevymyslel. Do funkce byl zvolený až v době, kdy již bylo o všem rozhodnuto. Hlavním propagátorem tohoto nápadu byl Michel Platini.
