Začátek výstavby a první problémy
Každý velký projekt samozřejmě představuje obrovské nároky na koordinaci, logistiku a další důležité aspekty, bez nichž by výsledný produkt nevznikl. Není proto divu, že velké projekty mnohdy provází také velké problémy. A hala Rondo rozhodně nebyla výjimkou. Byla v tomto ohledu dokonce tak nevýjimečná, že se její stavba protáhla na dlouhých deset let. Základní kámen byl totiž položen již v roce 1972.
Celý proces výstavby se potýkal především s velkými obtížemi co do koordinace dodavatelů a chybějících peněz. I proto se výstavba zapojila do tzv. „Akce Z“, v dobách komunismu neplacená pracovní činnost obyvatel. Celý projekt byl však složitý také kvůli geologickým podmínkám. Stavba je ukotvena na vrstvě tekutých písků z nedaleké řeky pomocí ocelových pilot. Toto a mnohé další kreativní řešení má na svědomí uznávaný brněnský architekt Ivan Ruller, který za stavbou stojí. Zapomínat pak nesmíme ani na pana Radúze Russe, který navrhl statickou část projektu.
I přes velkou snahu dělníků a pracujících obyvatel to však trvalo nekonečných deset let, než byla stavba haly Rondo, tehdy haly Náplavka, podle názvu sousední ulice, dokončena. Pamětníci si budou jistě pamatovat pohled na unikátní ocelový skelet, který čněl nad ostatní stavby v době, kdy se výstavba kvůli chybějícím finančním prostředkům dočasně zastavila. Slavnostní otevření tak proběhlo v roce 1982, kdy byla víceúčelová hala rovnou pokřtěna pořádáním Mistrovství světa v kuželkách.
Dostavba a následná rekonstrukce
Pokud byste si mysleli, že slavnostním otevřením haly architektonické úpravy skončili, mýlil byste se. Od pořádání MS v kuželkách uběhlo dalších sedm let, když byla konečně dokončena i dostavba krasobruslařské haly. S následnými mírnými úpravami si hala vystačila až do roku 2008, kdy během dvou let prošla nákladnou rekonstrukcí, která hale vtiskla vzhled, jaký můžeme vidět dnes.
Rekonstrukce a modernizace haly během let 2008-2010 neproběhla bez problémů. Dle původního odhadu měla být cena rekonstrukce 300 milionů korun. Následná studie však určila cenu rekonstrukce na více než dvojnásobnou, 700 milionů. Konečná suma se nakonec pohybovala v rozmezí 400-500 milionů. V roce 2015 pak proběhla další mírná úprava, když byla kapacita haly Rondo navýšena o 500 míst, což tehdy vyšlo na deset milionů korun.
Během zmiňované rekonstrukce byly v hale Rondo kompletně vyměněny inženýrské sítě včetně kanalizace. Zrekonstruována bylo také kompletní zázemí, šatny nevyjímaje a nainstalovaná byla i nová vzduchotechnika. Během těchto dvou let proběhla také dostavba návštěvnického zázemí haly s restaurací. Přistavěny byly dále ubytovací prostory, které do té doby hala postrádala.
Nejen hala si prošla změnami
Ačkoli jsem během předchozích odstavců nenazval brněnskou halu jinak než Rondo, pokud bychom chtěli být opravdu přesní, správný název by zněl DRFG Arena. Současný název je tedy odvozen od jednoho z hlavních sponzorů Komety Brno, investiční skupiny DRFG. Kéž bychom si však museli pamatovat pouze tyto dva názvy při brouzdání historií brněnského zimního stadionu.
Jak již bylo napsáno, původní název stadionu zněl hala Náplavka. Mezi Brňany se však velmi brzo vžilo pojmenování Rondo, díky specifickému kruhovému tvaru haly. Budeme-li se bavit striktně o oficiálních názvech, pak další změnu přinesl rok 2008, během něhož a roku následujícího byl brněnský stánek překřtěn na Starobrno Rondo Arena. O další dva roky později šlo už opět o halu Rondo, no a během let 2011 až 2014 nesl stadion název Kajot Arena.
K původnímu názve se hala vrátila 1. července 2014, kdy vešla v platnost městská vyhláška, která zakazovala reklamu na hazardní provozovny v názvu. Netrvalo to však dlouho a po necelém roce 9. března se název měnil zase a to na současný DRFG Arena. Ačkoli je tedy historie názvů zimního stadionu v Brně opravdu pestrá, troufám si tvrdit, že nejen místní obyvatelé, ale i velká část širší veřejnosti nazývá a nadále bude nazývat halu Rondo.
Brněnská hala v kostce
Po zmiňované úpravě v roce 2015 je současná kapacita haly 7700 míst, z něhož je 4700 k sezení. Brněnská chlouba je hojně využívána a to nejen ke sportovním účelům. Během své dlouhé historie přivítala mnohé významné kulturní akce a umělce. Z těch českých bychom mohli jmenovat například koncert Lucie Bílé, Karla Gotta, kapely Kryštof a mnohé další. Z těch zahraničních jistě stojí za zmínku kapely Scooter nebo Alphaville. V roce 2010 a 2011 pak hala hostila také muzikál na ledě Mrazík.
Hala Rondo toho zažila opravdu spoustu, ale jak se bohužel trefně říká, čas nezastavíš. Město Brno před pár lety vzneslo požadavek na stavbu nové, multifunkční haly, která by mohla Rondo nahradit. Dle plánů by se nová hala měla otevřít v roce 2023 a skutečným křtem pak projít o rok později, kdy by měla hostit hokejové Mistrovství světa. I pokud by však všechno proběhlo podle plánu, bude to trvat několik dalších desítek let, než si nová hala vytvoří tak specifické genius loci jako DRFG Arena. Tedy pardon, hala Rondo.