Evropská Superliga pro vyvolené
Co tedy vlastně Superliga je ? Jedná se o koncept ne nepodobný tomu, který můžeme nyní vidět u Ligy mistrů. S tím rozdílem, že do Superligy se vstupenky nebudou rozdávat za výkony, ale především za finanční možnosti, které klub může nabídnout. Nejlépe o tom svědčí seznam týmů, které lze považovat za zakládající. Je mezi nimi šest celků z Anglie ( Manchester United, Manchester City, Liverpool, Chelsea, Arsenal a Tottenham), tři kluby z Itálie (Juventus a oba milánské velkokluby AC a Inter) a nechybí ani všichni tři giganti ze Španělska (Real Madrid, Barcelona a Atletico Madrid).
Co by to znamenalo pro evropský fotbal, pokud by se soutěž skutečně rozjela ? Především fakt, že výše zmiňovaných dvanáct klubů by již diváci neměli možnost vidět v Lize mistrů. Založením a spuštěním vlastní soutěže by se kluby v podstatě vzdali účasti v momentálně nejprestižnější klubové soutěži. Bylo by to navíc neproveditelné i termínově, jelikož Superliga plánuje hrací dny stejně jako Champions League v úterý a ve středu. Šéfem celého projektu je Florentino Peréz, prezident španělského Realu Madrid.
A proč celý projekt vlastně vzniká ? Odpovědí jsou samozřejmě peníze. Ačkoli stále ještě nejsou oficiálně uvedeny sumy, o které se bude v nové lize hrát, mluví se o odměně až 400 milionů Eur pro vítěze prvního ročníku. Zakládající členové také předpokládají masivní zájem streamovacích služeb a televize a za prodej práv by měly financovat fungování celého projektu. Do budoucna se také předpokládá, že dvanáct celků z Anglie, Španělska a Itálie doplní také další velkokluby z ostatních zemí. Herní formát počítá s dvaceti účastníky, kteří budou rozděleni do dvou skupin po deseti. První čtyři celky každé skupiny se kvalifikují do následujícího čtvrtfinále. Tam by již formát měl být stejný jako v Lize mistrů.
UEFA ostře odsoudila nový projekt
Reakce ze strany UEFA by očekávaná. Ostře odsoudila celý projekt, kterému jde prý jen o peníze. Dále vyhrožuje týmům, které se soutěže chystají zúčastnit, že je vyřadí z domácích lig a hráčům zakáží účast například na Mistrovství světa nebo Mistrovství Evropy. V pátek se bude dokonce jednat i o tom, zda-li by některé ze zakládajících celků neměly být vyřazeny již z probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Do semifinále se letos probojovaly kromě PSG totiž ještě tři celky, které figurují na seznamu výše. Jsou jimi Real Madrid, Manchester City a Chelsea. Pokud by k vyřazení těchto celků opravdu došlo, PSG by nejspíše vyhráli letošní ročník Champions League prakticky bez boje.
Právě zmiňované PSG a německý Bayern a Dortmund si získaly velký morální kredit za to, že se zatím k novému projektu staví odmítavě. Jak dlouho jim tento postoj vydrží či zda-li ho nezmění uvidíme v několika příštích měsících. Kromě těchto celků se však k návrhu Superligy staví negativně i velká část fanouškovské základny na celém světě. Argumentují tím, že se vytratí i ten zbytek lidskosti, který ve fotbale ještě přebýval, jelikož nyní už se bude jednat čistě o peníze a nikoli o zábavu pro fanoušky. Obrovskou ranou by to pak bylo i pro kluby z méně vyspělých fotbalových zemí. Stalo by se nemožné, aby do Čech cestovaly k zápasům evropských pohárů týmy jako Arsenal, Barcelona nebo Inter Milán, což by byla obrovská škoda. Pochybná by pak byla i prestiž jak Ligy mistrů, která by byla očesaná o největší celky, tak samotné Superligy. Uzavřený formát nového projektu navíc dává tušit, že by se rok co rok odehrávaly pohárové bitvy prakticky mezi stejnými týmy, což by znamenalo výraznou ztrátu atraktivity.
Dlouhá debata o nové soutěži
Plány o vzniku nové „supersoutěže“ pro nejbohatší jsou s námi již prakticky od konce minulého tisíciletí. Již na začátku roku 1996 jednala UEFA se zástupci šestatřiceti nejbohatších klubů v Evropě, včetně Barcelony nebo Manchesterm United, o vzniku nové soutěži, kde by měly nejbohatší týmy účast prakticky jistou. Již v té době se však UEFA k celému projektu stavěla odmítavě, jelikož v něm nepřekvapivě viděla ohrožení vlastích pohárů a soutěží. Další jednání pak probíhalo v půlce roku 1998, kdy byl již údajně představen i datum nově vzniknuvší soutěže. Výsledkem celé debaty však bylo pouze rozšíření Ligy mistrů na 32 celků a spojení Poháru UEFA a poháru vítězů poháru do jedné soutěže, v nynější podobě Evropská liga.
Během několika následujících let pak prosakovaly do médií různě důvěryhodné informace o jednání zástupců bohatých klubů a UEFA. V březnu 2009 pak dokonce francouzský magazín France Footbal uvedl, že se založením nové soutěže se počítá do konce roku 2012. Informace však nikdo nepotvrdil a tehdejší šéf UEFA prohlásil, že koncept superligy je nesmyslná idea. Na setkání zástupců největších evropský klubů pak v říjnu 2013 uvedl prezident Galatasarye Istanbul Aysal, že rozhovory o superlize opět nabírají na obrátkách. UEFA odvětila, že o ničem takovém nemá žádné informace. I následující roky se občas objevily zprávy o nové soutěži, nikdy však nikdo nic nepotvrdil. Právě proto působí oznámení z před pár hodin jako blesk z čistého nebe.
Nový formát Ligy mistrů
Načasování oznámení nového poháru bylo opravdu paradoxní. Během několika hodin se totiž objevila zpráva, že od ročníku 2024/25 se mění i formát Ligy mistrů. Ta bude ze současných dvaatřiceti účastníků rozšířena na šestatřicet. Končí také základní skupiny. Nahradit je má formát jedné velké ligy, kde budou všechny týmy a každý z nich bude mít garantováno deset zápasů, pět doma a pět venku. Nejlepších osm celků se automaticky kvalifikují do jarního osmifinále, o zbylých osm míst se utkají v kvalifikace celky, které skončily na deváté až čtyřiadvacáté pozici. Jarní formát Ligy mistrů by pak již měl být beze změn. Mnozí vyčítají UEFA, že tímto formátem jdou na ruku bohatým celkům, o to více paradoxní se zdá, že právě tytéž bohaté celky se chystají založit si vlastní soutěž.
