Kdo a jak rozhoduje o ocenění MVP ?
Trofej MVP nebo také Maurice Pedoloff Trophy, pojmenovaná na počest prvního komisaře zámořské soutěže, se předává nejužitečnějšímu hráči základní části. Výkony v play off se již do této soutěže nepočítají. Tato velmi prestižní cena se uděluje již od ročníku 1955-56. Tehdy však a několik následujících let, rozhodovali o tom, kdo cenu obdrží, samotní hráči. Až od sezony 1980-81 začala o vítězi rozhodovat porota složená ze sportovních komentátorů a expertů po celých Spojených Státech a Kanady.
Každý člen poroty hlasuje tak, že odevzdá seznam, podle něj, pěti nejlepších hráčů základní části. Hráč na prvním místě získá do soutěže deset bodů, ten druhém pak sedm, na třetím pět, čtvrtý si přičte body tři a pátý pak jeden. Pouze jedinkrát v historii se stalo, že hráč získal cenu MVP jednohlasně, tedy že jej všichni členové poroty měli na prvním místě. Byl to Steph Curry v sezoně 2015-16. Shaquille O’Nealovi a LeBronu Jamesovi v letech 1999-2000 respektive 2012-13 pak tento unikát utekl o jediný hlas. Oba tehdy měli 120 ze 121 možných hlasů.
Je důležitý přínos týmu nebo statistiky ?
Na otázku, co nejvíce rozhoduje o vítězi trofeje je velmi složité odpověď. Ona všeobjímající odpověď totiž pravděpodobně ani neexistuje. V roce 2017 získal trofej MVP Russell Westbrook i přesto, že jeho tým nezískal v základní části ani 50 výher. Tehdejší rozehrávač Oklahomy však dokázal ukončit základní část s triple-double průměry v kolonkách bodů, doskoků a asistencí. Naprosté unikum, které se stejnému hráči však podařilo zopakovat i v následujícím roce. To už však cenu pro nejužitečnějšího hráče nezískal.
Výše zmíněný fakt může sloužit jako poměrně hezký příklad toho, že čistě fantastické statistiky na zisk trofej stačit mohou. Někdy. A zde je právě největší kámen úrazu celé problematiky. Žádné striktně dané parametry neexistují. Na druhou stranu je však třeba říci, že i to má svůj důvod. Kdyby totiž pravidla pro tuto soutěž existovali, NBA by na tom paradoxně tratila.
Za vším hledej peníze
NBA nemá jasně daná pravidla pro cenu MVP především proto, že by se poté soutěž stala příliš nudnou a předvídatelnou. A to přeci nikdo nechce. Veškeré diskuze o tom, který hráč by si ocenění zasloužil v letošní sezoně probíhají nejen při diskuzi mezi fanoušky v hospodě, ale především na sociálních sítích. Točí se o tom videa, vznikají na toto téma podcasty. Jedná se v podstatě o geniální marketingový tah, jelikož z těch všech diskuzí, videí a podcastů nejvíce těží samotná NBA, jelikož tak dostává promo zadarmo.
Právě to je důvod, proč nelze říci, že titul MVP získá vždy nejlepší hráč sezony, ačkoliv se to samozřejmě může stát. Pokud by se tak však stávalo běžně, bylo by to nudné a předvídatelné. Není potom divu, že o držiteli MVP může někdy rozhodnout i zajímavý příběh, který táhne diváky a média spíše než výkony na palubovce. NBA je více než cokoli především obrovský byznys a pokud tak soutěži budeme přistupovat, není možné se pak zlobit, že se nám volba nejužitečnějšího hráče ročníku může zdát kolikrát poměrně matoucí. Jak vidno, má to svůj důvod. I přesto je však třeba říci, že ocenění MVP má v zámořské soutěže opravdu velkou hodnotu a jak již bylo napsáno, jedná se pravděpodobně o nejprestižnější individuální ocenění, kterého může hráč dosáhnout.
