Connect with us

Ahoj, co hledáte?

Motosport

F1: Jaká je historie Velké ceny Kanady ?

Jezdci se z městské trati v Baku přesouvají na otevřené prostranství, konkrétně na chyby benevolentnější okruh v kanadském Montréalu. Jaká je historie tohoto podniku v kalendáři Formule 1 ?

Jedním z nejvíce ikonických okamžiků Velké ceny Kanady byla nehoda Roberta Kubici v roce 2007. Polský jezdec tehdy naštěstí vyvázl bez větších zranění. Zdroj: sport.aktualne.cz
Jedním z nejvíce ikonických okamžiků Velké ceny Kanady byla nehoda Roberta Kubici v roce 2007. Polský jezdec tehdy naštěstí vyvázl bez větších zranění. Zdroj: sport.aktualne.cz

Začátky Velké ceny Kanady

Velká cena Kanady se v kalendáři F1 nachází již od roku 1967. Tehdy na okruhu v Bowmanville jako první zvítězil australský pilot Jack Brabham. Necelé čtyři kilometry dlouhý okruh byl však již v následujícím roce vyměněn za trať v Québecku s dovětkem, že právě tyto dvě distance se budou co do pořádaní Velké ceny Kanady po roce střídat. Toto uspořádání trvalo však pouze do roku 1971, kdy se karavana Formule 1 přesunula a několik dalších let zůstala na původním závodišti v Bowmanville.

S vývojem ve světě motorsportu však začaly být nároky jak na samotnou trať tak na logistické zajištění závodu stále náročnější, což rozhodlo, že se kanadská Grand Prix přestěhovala do Montréalu, tedy dějiště, kde se koná i dnes. Hlavním důvodem přesunu byla na poměry Formule 1 příliš hrbolatý povrch na okruhu v Bowmanville a problémy s ufinancováním celého projektu. Bylo tedy logické, že se pořádání závodu F1 přesune do většího města.

Okruh Gillese Villeneuva

Název, pod kterým známe okruh nyní, není shodný s tím, na kterém se jezdit začínalo. Okruh Ile Notre-Dame byl dějištěm prvního závodu v roce 1978. Premiéru nového okruhu okořenil domácí jezdec Gilles Villeneuve, který se stal první a doposud poslední kanadským jezdcem, který na domácí Velké ceně dokázal zvítězit. Právě na jeho počest se trať, po které se dnes prohánějí nejrychlejší jezdci F1, jmenuje.

Přesně 4,361 kilometrů dlouhý okruh bývá pro závody Formule 1 vypsán na sedmdesát kol, během nichž jezdci urazí lehce přes tři sta kilometrů. Hned sedmkrát dokázali Velkou cenu Kanady vyhrát dva jezdci. Legendární Michael Schumacher, ten zde vládl v letech 1994, 1997, 1998, 2000 a 2002 až 2004. Druhým pilotem, který je v historii montrealského okruhu zapsán tučným písmem je Lewis Hamilton. Ten zde kraloval v letech 2007, 2010, 2012 a 2015 až 2017. Naposledy pak zde vyhrál v roce 2019. Ani jeden ze zmiňovaných jezdců však nedrží traťový rekord, Ten totiž stále v rukou třímá, možná trochu překvapivě, finský pilot Valtteri Bottas, který na okruhu Gilles Villeneuva dosáhl v roce 2019 času 1:13.078.

Specifika a historie montrealského okruhu

Nejznámějším místem okruhu je takzvaná ,,zeď šampionů“. Ironické označení si zatáčce získala díky tomu, že právě zde bouralo hned několik mistrů světa, včetně Michaela Schumachera, Damona Hilla či Jacquese Villeneuvea. Z jezdců novější generace se pak na stejném místě vybourali například také Jenson Button či Sebastian Vettel. Nutno podotknout, že na samotnou trať si v letošním roce budou možná trochu paradoxně zvykat také fanoušci, jelikož Velká cena Kanady nebyla v programu Formule 1 poslední dva roky, kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Z historických okamžiků okruhu je pravděpodobně nejznámějším šokující nehoda Poláka Roberta Kubici v roce 2007. Polský jezdec z nehody naštěstí odešel bez vážnějších zranění, byť následující Velkou cenu USA musel vynechat. Právě na o týden později v USA startoval na jeho místě poprvé v kariéře Formule 1 Sebastian Vettel. Dalším okamžikem, který se zapsal do myslí fanoušků, byl jistě závod v roce 1998. Tehdy po odstartování velká část jezdců havarovala a závod musel být restartován. Jenže ani druhý start se nepovedl a jezdci opět hromadně bourali. Závod tedy nakonec dokončilo pouze deset z původních dvaadvaceti jezdců. Jako poslední okamžik, který se pojí s Velkou cenou Kanady lze vybrat závod z roku 1991, kdy v posledním kole odstoupil ze závodu Nigel Mansella, jenž bojoval s legendárním Brazilcem Sennou o mistrovský titul. Velkou cenu Kanady tehdy sice vyhrál Nelson Piquet, titul ze sezony 1991 si i díky problémům Mansella v Kanadě nakonec odnesl Senna.

Do komentářů

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Čtěte také

Motosport

Byl to vlastně typický obrázek letošní sezony a přesto tak zvláštní. Charles Leclerc, průběžně vedoucí jezdec Velké ceny Francie, dostává smyk v jedenácté zatáčce,...

Motosport

Ačkoli celý závodní víkend ve Francii patřil mladému Monačanovi Charlesi Leclercovi a jeho Ferrari, v hlavní nedělním závodě udělal pilot italské stáje školáckou chybu...

Motosport

Španělské hlavní město Madrid vyjádřilo zájem o pořádání závodů Formule 1. A to i přestože ve Španělsku se již jeden závod Formule 1 jezdí.

Motosport

Stáj Mercedes uvedla, že bolest zad Lewise Hamiltona v závodu v Baku byla zapříčiněna extrémním nastavením vozu.

Reklama
Reklama

Nové

Tenis

Legendární tenista Roger Federer se v rámci utkání Laver Cupu rozloučil se svou bohatou kariérou. Bohužel pro něj mu rozlučku zkazila porážka. S Rafaelem...

Fotbal

Skvěle! Lvíčata ve svém úvodním barážovém zápase neponechala nic náhodě a porazila Island na jeho hřišti 2:1. Do odvety tak půjdou čeští mladíci s...

Fotbal

Patrik Schick zaznamenal další individuální úspěch. Poprvé ovládl anketu Zlatý míč udělovanou pro nejlepšího českého fotbalistu sezóny. S velkým náskokem anketu ovládl před Tomášem...

Fotbal

Po odchodu Grahama Pottera do Chelsea musel Brighton najít nového hlavního trenéra. Tím se stane třiačtyřicetiletý Ital Roberto De Zerbi, který naposledy působil v...

Fotbal

Viktoria Plzeň si došla pro překvapivě hladké vítězství nad Slavií 3:0. Nutno podotknout, že jí k tomu výrazně pomohlo vyloučení Santose ve druhé minutě...

Fotbal

Ani s Baníkem Ostrava neprotrhla Sparta nelichotivou sérii pěti remíz v řadě. I když měl letenský klub v zápase značnou převahu, Baníku na gól...

Reklama