Connect with us

Ahoj, co hledáte?

Motosport

F1: Jaká je historie Velké ceny Kanady ?

Jezdci se z městské trati v Baku přesouvají na otevřené prostranství, konkrétně na chyby benevolentnější okruh v kanadském Montréalu. Jaká je historie tohoto podniku v kalendáři Formule 1 ?

Jedním z nejvíce ikonických okamžiků Velké ceny Kanady byla nehoda Roberta Kubici v roce 2007. Polský jezdec tehdy naštěstí vyvázl bez větších zranění. Zdroj: sport.aktualne.cz
Jedním z nejvíce ikonických okamžiků Velké ceny Kanady byla nehoda Roberta Kubici v roce 2007. Polský jezdec tehdy naštěstí vyvázl bez větších zranění. Zdroj: sport.aktualne.cz

Začátky Velké ceny Kanady

Velká cena Kanady se v kalendáři F1 nachází již od roku 1967. Tehdy na okruhu v Bowmanville jako první zvítězil australský pilot Jack Brabham. Necelé čtyři kilometry dlouhý okruh byl však již v následujícím roce vyměněn za trať v Québecku s dovětkem, že právě tyto dvě distance se budou co do pořádaní Velké ceny Kanady po roce střídat. Toto uspořádání trvalo však pouze do roku 1971, kdy se karavana Formule 1 přesunula a několik dalších let zůstala na původním závodišti v Bowmanville.

S vývojem ve světě motorsportu však začaly být nároky jak na samotnou trať tak na logistické zajištění závodu stále náročnější, což rozhodlo, že se kanadská Grand Prix přestěhovala do Montréalu, tedy dějiště, kde se koná i dnes. Hlavním důvodem přesunu byla na poměry Formule 1 příliš hrbolatý povrch na okruhu v Bowmanville a problémy s ufinancováním celého projektu. Bylo tedy logické, že se pořádání závodu F1 přesune do většího města.

Okruh Gillese Villeneuva

Název, pod kterým známe okruh nyní, není shodný s tím, na kterém se jezdit začínalo. Okruh Ile Notre-Dame byl dějištěm prvního závodu v roce 1978. Premiéru nového okruhu okořenil domácí jezdec Gilles Villeneuve, který se stal první a doposud poslední kanadským jezdcem, který na domácí Velké ceně dokázal zvítězit. Právě na jeho počest se trať, po které se dnes prohánějí nejrychlejší jezdci F1, jmenuje.

Přesně 4,361 kilometrů dlouhý okruh bývá pro závody Formule 1 vypsán na sedmdesát kol, během nichž jezdci urazí lehce přes tři sta kilometrů. Hned sedmkrát dokázali Velkou cenu Kanady vyhrát dva jezdci. Legendární Michael Schumacher, ten zde vládl v letech 1994, 1997, 1998, 2000 a 2002 až 2004. Druhým pilotem, který je v historii montrealského okruhu zapsán tučným písmem je Lewis Hamilton. Ten zde kraloval v letech 2007, 2010, 2012 a 2015 až 2017. Naposledy pak zde vyhrál v roce 2019. Ani jeden ze zmiňovaných jezdců však nedrží traťový rekord, Ten totiž stále v rukou třímá, možná trochu překvapivě, finský pilot Valtteri Bottas, který na okruhu Gilles Villeneuva dosáhl v roce 2019 času 1:13.078.

Číst
Jezdec Red Bullu se prý vyjadřoval rasisticky. Byl suspendován

Specifika a historie montrealského okruhu

Nejznámějším místem okruhu je takzvaná ,,zeď šampionů“. Ironické označení si zatáčce získala díky tomu, že právě zde bouralo hned několik mistrů světa, včetně Michaela Schumachera, Damona Hilla či Jacquese Villeneuvea. Z jezdců novější generace se pak na stejném místě vybourali například také Jenson Button či Sebastian Vettel. Nutno podotknout, že na samotnou trať si v letošním roce budou možná trochu paradoxně zvykat také fanoušci, jelikož Velká cena Kanady nebyla v programu Formule 1 poslední dva roky, kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Z historických okamžiků okruhu je pravděpodobně nejznámějším šokující nehoda Poláka Roberta Kubici v roce 2007. Polský jezdec z nehody naštěstí odešel bez vážnějších zranění, byť následující Velkou cenu USA musel vynechat. Právě na o týden později v USA startoval na jeho místě poprvé v kariéře Formule 1 Sebastian Vettel. Dalším okamžikem, který se zapsal do myslí fanoušků, byl jistě závod v roce 1998. Tehdy po odstartování velká část jezdců havarovala a závod musel být restartován. Jenže ani druhý start se nepovedl a jezdci opět hromadně bourali. Závod tedy nakonec dokončilo pouze deset z původních dvaadvaceti jezdců. Jako poslední okamžik, který se pojí s Velkou cenou Kanady lze vybrat závod z roku 1991, kdy v posledním kole odstoupil ze závodu Nigel Mansella, jenž bojoval s legendárním Brazilcem Sennou o mistrovský titul. Velkou cenu Kanady tehdy sice vyhrál Nelson Piquet, titul ze sezony 1991 si i díky problémům Mansella v Kanadě nakonec odnesl Senna.

Do komentářů

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Čtěte také

Motosport

Španělské hlavní město Madrid vyjádřilo zájem o pořádání závodů Formule 1. A to i přestože ve Španělsku se již jeden závod Formule 1 jezdí.

Motosport

Stáj Mercedes uvedla, že bolest zad Lewise Hamiltona v závodu v Baku byla zapříčiněna extrémním nastavením vozu.

Motosport

Ať už jste fanoušky italské stáje Ferrari nebo ne, pohled na odstupivšího Charlese Leclerca z Velké ceny Ázerbájdžánu musel dojmout každého. Monopost Ferrari, ze...

Motosport

Pilot Formule 1 Charles Leclerc nemůže prolomit prokletí, které se ho drží v jeho rodné zemi. 

Reklama
Reklama

Nové

Fotbal

Po svém návratu z Juventusu strávil zatím Ronaldo v dresu Manchesteru United pouhý jeden rok a už se čile spekuluje o tom, že opět...

Fotbal

Ruský hokejový útočník Alexandr Ovečkin převlékl dres a místo bruslí nazul kopačky.

Fotbal

Byť smlouva současného titulárního sponzora nejvyšší české fotbalové soutěže Fortuny vyprší až za dva roky, v současné chvíli se již údajně vyjednává o novém...

Cyklistika

Největší svátek cyklistiky a zároveň každoročně jedna z nejsledovanějších událostí sportovního světa se blíží. Tour de France začíná již za necelý týden, tentokrát netradičně...

Cyklistika

Závody horských kol v Jihlavě skončily smrtí jednoho z jezdců. Informoval o tom oficiální web závodu.

Motosport

Španělské hlavní město Madrid vyjádřilo zájem o pořádání závodů Formule 1. A to i přestože ve Španělsku se již jeden závod Formule 1 jezdí.

Reklama