Skromné začátky velikána
Úplně první ročník tohoto turnaje se uskutečnil již v roce 1881. Tehdy na, pro tento grandslam netypických, travnatých kurtech v Newportu. Tehdy se ještě samozřejmě nejednalo o US Open nýbrž o US National Championships. Teprve až v roce 1968 se turnaj poprvé otevřel profesionálním hráčům, což je jasně patrné v samotném názvu, tedy US „Open“. Jestliže jsme zmínili úplné začátky, nesmíme jako zajímavost opomenout, že v prvních šesti ročnících nastupovali na kurt pouze muži. Ženy se zde poprvé představili v roce 1887 a o dva roky později přibila do programu také ženské čtyřhra. O další tři roky později program zkompletoval mix smíšené čtyřhry.
Začátky turnaje bylo opravdu turbulentní. Od roku 1884 se zde hrálo systémem tzv. Vyzývacího finále. Vítěz turnaje automaticky postupoval do finále příštího ročníku, kde se střetl s vítězem vyřazovací části. Pokud se obhájce titulu příštího ročníku nezúčastnil, titul logicky připadl hráči, který prošel vyřazovacím kolem. Tento formát turnaje byl platný až do roku 1911. V dalším roce již vítěz předchozího ročníku nastupoval klasicky do pavouku od úvodního kola turnaje.
Nedlouho po vstupu do nového tisíciletí se měnilo i dějiště turnaje. V roce 1915 došlo ke stěhování, když se US National Championships přesunul z Newportu do West Side Tennis Clubu v newyorském Queensu. Bylo to vyvrcholení snahy několika tenistů, kteří se o přesun turnaje do nového dějiště snažili několik let.
První tenisové legendy a druhá světová válka
Turnaj se postupem času těšil stále větší popularitě. Vliv na to měli především tenisový velikáni, kteří psali historii turnaje. V éře US Championships si hned tři tenisté připsali sedm titulů. Byli jimi Richard Sears, ten ovládl hned prvních sedm ročníku nově vzniknuvšího tenisového svátku. Dále pak William Larned, který kraloval na začátku dvacátého století. A poslední Bill Tilden, který vyhrál mezi lety 1920 až 1925 šest titulů v řadě. Poslední pak přidal v roce 1929. Ještě více ohromující však byli výkony Američanky s norskými kořeny Molly Malloryové. Ta zvedla trofej pro vítězku nad hlavu hned osmkrát.
Rok 1938 se zapsal do historie kvůli mnohým událostem. V tenisovém světě byl pak významný především proto, že v něm získal americký tenista Don Budge jako první hráč v historii čistý grandslam. Opanoval tedy všechny turnaje „Velké čtyřky“. Něco, k čemu má velmi blízko v letošním roce momentálně první hráč světového žebříčku Novak Djokovič. Na rozdíl od zbylých grandslamů nenarušila program US Championshisps ani druhá světové válka. Během tohoto období si Američanka Pauline Betzová připsala tři tituly ve dvouhře. Čtvrtý připadala rok po skončení největší válečného konfliktu v dějinách.
Poválečné období ve znamení Australanů
Po skončení války začali na americkém grandslamu dominovat australští tenisté. Ti do začátku otevřené éry v roce 1968 zde vyhráli hned patnáctkrát. Mezi vítěze se zapsali například Roy Emerson, Fred Stoll nebo legendární Rod Laver. A byl to právě on, kdo jako druhý tenista v historii zkompletoval čistý grandslam. A hned dvakrát, v roce 1962 a poté v roce 1969. Dominance Australanů v singlu se samozřejmě odrazila ve čtyřhře, kde Australané získávali jeden titul za druhým také.
V ženské části rozhodně stojí za zmínku první afroameričanka, která dokázala americký turnaj opanovat. Byla to Althea Gibsonová v roce 1957. Pro titul si došla především díky modernímu a agresivnímu pojetí hry, které spousta tenistek v té době stále nemělo zažitý. Úspěšné mužské kolegy pak následoval v roce 1962 Margaret Smithová, když jako první australská tenistka zvedla nad hlavu trofej pro vítězku turnaje.
Open éra a vstup profesionálů
V roce 1968 se US Open jako třetí v pořadí, po French Open a Wimbledonu, otevřelo profesionálním tenistům. Australský tenisový podnik následovat rok poté. Začátek otevřené éry znamenal také ustálení dějiště pro všechny soutěže, tedy čtyřhry, mixy i singly v newyorském Forest Hills. Zde se pak turnaj odehrával až do roku 1977, kdy došlo k definitivnímu stěhování do Národního tenisového centra Billie Kingové ve Flushing Meadows v newyorském Queensu.
Otevření se profesionálům logicky znamenalo, že turnaj raketově získal na kvalitě. Jako první zvedl trofej pro vítěze nad hlavu Arthur Ashe, legenda turnaje a muž, podle kterého byl později pojmenován hlavní dvorec a zároveň největší tenisový kurt na světě Arthur Ashe Stadium. Ročník 1974 opanoval Jimmy Connors, americká tenisová legenda a zároveň muž, který dokázal US Open vyhrát na všech površích, tedy trávě, antuce a tvrdém povrchu. Osmdesátá léta se totiž nesla ve znamení experimentování s povrchem. Do roku 1974 tradiční travnatý povrch nahradila po následující ročníky antuka. V roce 1979 pak došlo k poslední změně povrchu, když se začalo hrát na tvrdém gumoasfaltovém povrchu.
Současnost amerického US Open
Turnaj se po otevření profesionálům zkvalitnil a také získal na prestiži. S tou jdou ruku v ruce také peníze a je jasné, že pořadatelé se již nemohou pouštět do zběsilých experimentů. Znamená to tedy, že turnaj za poslední desetiletí doznal pouze malých změn. Na začátku nového milénia si turnaj podmanily dvě výrazné tenisové hvězdy, jejichž jména rezonují dodnes. Tím prvním byl Roger Federer, který newyorský turnaj dokázal od roku 2003 vyhrál pětkrát v řadě, to se naposledy povedlo Billu Tilden o století dříve. Druhou hvězdou a výraznou osobností se stala Serena Williamsová. Ta ve dvouhře vyhrála dokonce šest titulů, ve čtyřhře dva a jeden také v mixu. Její první a zatím poslední vítězství dělí neuvěřitelných patnáct let.
Dá se očekávat, že letošní ročník bude pro mnohé zvláštní. Bude to přesně rok poté, co se turnaj kvůli koronavirové krizi odehrál bez diváků, naprosto bezprecedentní událost. V mužském singlu bude titul obhajovat Dominic Thiem. Lépe řečeno obhajoval by, kdyby nastoupil. Vinou zranění jej však letos v New Yorku neuvidíme, stejně jako například Rafaela Nadala nebo Rogera Federera. Ženský titul se bude pak pokoušet obhájit Naomi Osaka.
